|
|
Využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením.
SVITÁKOVÁ, Iveta
V rámci své bakalářské práce jsem se věnovala využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením, přičemž cílem bylo vytvořit, zrealizovat a vyhodnotit pravidelnou pracovní činnost určenou specifické skupině dospělých s mentálním postižením a zaměřenou primárně na rozvoj sociální integrace. Text práce je strukturován do šesti kapitol. V první z nich jsem se zaměřila na vymezení mentálního postižení, charakteristiku dospělosti jako důležitého vývojového období v životě člověka a na dospělost jedinců s mentálním postižením s cílem nalézt a pojmenovat specifika, která byla třeba při práci s touto cílovou skupinou zohlednit. V následující části jsem se věnovala sociální integraci, jejím determinantům a prostředí, ve kterém se uskutečňuje. Na získané výstupy jsem navázala ve třetí kapitole, v níž jsem se zaměřila na klíčové kompetence, z nichž jsou pro sociální integraci nezbytným podkladem zejména sociální, personální a komunikativní kompetence. Cílený rozvoj těchto kompetencí lze realizovat prostřednictvím edukační činnosti, která však musí respektovat specifika účastníků a dobrovolnost účasti. Oba tyto předpoklady lze naplňovat v rámci zájmového vzdělávání s využitím adekvátních pedagogických metod. Na tyto oblasti jsem proto zacílila svou pozornost v závěru kapitoly. Kapitola čtvrtá je věnována práci a pracovním činnostem, konkrétně vymezení pojmů, jejich charakteristice, významu a roli pracovních činností v životě člověka, respektive člověka s mentálním postižením. Na základě všech získaných teoretických poznatků a s využitím dosavadních zkušeností s cílovou skupinou jsem v páté kapitole navrhnula specifický vzdělávací program založený na pracovních činnostech a zaměřený na rozvoj vybraných klíčových kompetencí. Do vzdělávacího programu se dobrovolně přihlásili čtyři účastníci, přičemž jsem se rozhodla sledovat rozvoj kompetencí jen tří účastníků z důvodu, že jeden účastník docházel velmi nepravidelně. Program byl realizován třikrát týdně, vždy 2,5 hodiny po dobu sedmi měsíců (od října 2015 do května 2016) v prostorách vzdělávacího centra Mo-zai-ka. Na počátku realizace vytvořeného vzdělávacího programu účastníci souhlasili s tím, že budeme dodržovat a rozvíjet správné návyky potřebné pro dobré vzájemné vztahy ve skupině a výsledky pracovní činnosti. Na základě individuálních charakteristik účastníků jsem připravovala pracovní činnosti, které měly přispět také k rozvoji sociálních a personálních a komunikativních kompetencí. Ty jsem průběžně sledovala a zaznamenávala. Během realizace programu jsem kladla důraz na opakování, trpělivé jednání s účastníky a vytvoření přátelské atmosféry. Po ukončení vzdělávacího programu jsem rozvoj kompetencí u tří vybraných účastníků vyhodnotila. Na základě toho jsem dospěla k závěru, že k největší změně došlo v komunikativních kompetencích. Posun jsem zaznamenala i v sociálních a personálních kompetencích, zde se však výsledky u jednotlivých účastníků značně lišily. Přesto se domnívám, že cíl práce byl splněn. Uvedené výsledky ukazují, že vzdělávání ve volném čase založené na pracovních činnostech může vést k rozvoji sociálních, personálních a komunikativních kompetencí, které jsou pro dospělé s mentálním postižením nezbytné v procesu sociální integrace. Tato bakalářská práce může být zajímavým zdrojem inspirace pro realizaci obdobných programů zacílených na sociální integraci osob s mentálním postižením.
|
|
|
Vzdělávací aktivity ve volném čase jako možnost podpory zdravého životního stylu u dospělých s mentálním postižením
VÁVROVÁ, Michaela
Ve své bakalářské práci se zabývám vzdělávacími aktivitami ve volném čase na podporu zdravého životního stylu u osob s mentálním postižením. Cílem této práce bylo vytvořit vzdělávací program pro dospělé osoby s lehkým a středním mentálním postižením na podporu zdravého životního stylu, který bude realizován v jejich volném čase. Tento vzdělávací program byl vytvořen na základě analýzy odborných zdrojů, a to se zohledněním specifik postižení cílové skupiny. Bakalářská práce je tvořena ze čtyř kapitol. Pro naplnění cíle práce bylo důležité primárně shromáždit všechny informace k tématu připravovaného vzdělávacího programu a zachytit všechna specifika osob s mentálním postižením, která byla potřeba znát pro práci s danou cílovou skupinou vzdělávacího programu. Proto jsem se v první kapitole zaměřila na zdravý životní styl a jeho hlavní složky, zejména na zdravé stravování a pitný režim, pohybovou aktivitu, duševní hygienu a relaxaci a v druhé kapitole se zabývám dospělými osobami s mentálním postižením, jejich charakteristikou a přístupem k jejich vzdělávání. Zde zmiňuji klasifikaci mentálního postižení, hlavní determinanty osob s lehkým a středním mentálním postižením a didaktické zásady a metody ve vzdělávání dospělých s mentálním postižením. Ve třetí kapitole se věnuji problémům, se kterými se dospělý člověk s mentálním postižením může v oblasti zdravého životního stylu potýkat. Z těchto tří kapitol vyplývá, jakým způsobem je vhodné jedincům s mentálním postižením zprostředkovávat informace o zdravém životním stylu a co konkrétně by se z této oblasti měli dozvědět, aby tyto informace dokázali zpracovat a následně je interiorizovat. Ve čtvrté kapitole jsem navrhla vzdělávací program na podporu zdravého životního stylu, popsala průběh jeho realizace a následně ho podrobila evaluaci. V přílohách lze nalézt přihlášku do programu, didaktické pomůcky pro tento program, certifikát za účast v programu a brožurku s fotografiemi z realizace programu, kterou účastníci po jeho skončení obdrželi. Cílem programu je seznámení účastníků se zásadami zdravého životního stylu, podpora internalizace těchto zásad a eventuální změny životního stylu. Program je tvořen z 12 lekcí, které se týkají hlavních zásad zdravého životního stylu, a klade důraz především na praktickou stránku. Do jeho realizace, která se uskutečnila v průběhu tří týdnů, se přihlásilo celkem 12 osob. Z realizace vyplynulo, že účastníci již měli základní povědomí o zásadách zdravého životního stylu, ale neumí je převést do praxe ve svém běžném životě, s čímž se jim tento program snažil pomoci. Pro celkovou evaluaci programu jsem zvolila objektivní i subjektivní techniky. Z objektivních technik jsem se zaměřila na analýzu činností účastníků a ze subjektivních technik jsem použila autoevaluaci a výpověď účastníků programu. Metodou analýzy praktických činností účastníků, kterou obsahovaly poslední dvě lekce, jsem se přesvědčila, že celá skupina účastníků po skončení programu ví, jak by se měla stravovat a jakými dalšími způsoby se dá jejich zdraví posílit, protože tento správný způsob sami vymysleli a na vlastní kůži si ho vyzkoušeli. Metodou vlastního pozorování jsem zjistila, že program samozřejmě nebyl naplánovaný bezchybně. V nesouladu s přípravou byla především časová dotace. Při opětovné realizaci programu bych upravila časovou dotaci u jednotlivých lekcí nebo zúžila cílovou skupinu nebo omezila počet účastníků na 6-8 osob. Jelikož je tento vzdělávací program sestavený jako začátečnický, pro skupinu, která tento program absolvuje, by bylo vhodné sestavit nějaký navazující program pro pokročilé, čímž by se zvýšila šance interiorizace zásad zdravého životního stylu. Tento vzdělávací volnočasový program by mohl být využit organizacemi, které realizují volnočasové aktivity pro osoby s mentálním postižením.
|
host ::
RSS.